8 OK1WCF WEB - PA 144MHz od OK1FUM

PA 144-146 Mhz

Konstrukční návod od OK1FUM

Popisovaný koncový stupeň pro pásmo 144-146Mhz o výkonu asi 50-80W je běžné koncepce s použitím snadno dostupných součástek a konstruován na jedné desce plošných spojů. Je osazen ruským tranzistorem KT930B, který je schopen dodat asi 50W kvalitního SSB signálu. Koncepce pomocných obvodů umožňuje použít PA jak pro SSB, tak i pro zvýšení výkonu ručních FM radiostanic a to i při použití napájecího napětí již od 13,5V.

ZÁKLADNÍ PARAMETRY PA

Nap. Napětí ............... 24V/4,5A
Výst. Výkon cca ........ 50-60W
Budící výkon cca ....... 5W
Zisk .......................... cca 10-12dB
Druh provozu ........... CW SSB FM
PTT +12V/0,1A nebo VF VOX
Ochrana zaklíčování bez antény
Celkový pohled na dokončený PA
zde

ZAPOJENÍ PA

Budící signál je přiveden na vstupní relé a obvody VF VOXu. Podle zvoleného způsobu ovládání přepínačem, je výstupní relé sepnuto VOXem nebo PTT 12V. Tím se připojí anténa k výstupu PA, která musí být stejnosměrně zkratována, aby byla funkční ochrana proti nepřipojené anténe. To stejnosměrně uzemní výstup PA a přes výstupní propust a tlumivku TL1 sepne vstupní relé. Tím se dostane budící sinál na vstup PA a zároveň další kontakt vstupního relé aktivuje zdroj předpětí výkonového tranzistoru. Vstupní i výstupní obvod tranzistoru je zapojen klasicky a signál pokračuje již zesílen na výstupní dolní propust a výstupní anténní relé do antény. Pokud by došlo při provozu k poruše antény, odpadne vstupní relé, které odpojí buzení a vypne zdroj předpětí výkonového tranzistoru, který se zavře. Tím je chráněn výkonový tranzistor. Podobná ochrana by měla být instalovaná i v budícím TCVRu (např. R2CW). Proto je umístěna tlumivka TL4 na vstupu PA, která ss spojí výstup budícího TCVRu a uvede ho do činnosti. Pokud TCVR nemá takovouto ochranu, nemusí se TL4 osadit.
Relé, zdroj předpětí a pomocné obvody jsou napájeny z integrovaného stabilizátoru 7812, před kterým je odpor 10/4W, na kterém se ztrácí část ztrátového výkonu při napájeni 24V. Stabilizátor předpětí báze výkonového tranzistoru je teplotně stabilizován a jeho snímací tranzistor KC239 je otvorem v plošném spoji přitlačen k měděné šíně a snímá teplotu výk. tranzistoru a reguluje príslušný klidový proud. Detailní foto
zde.
Ten se nastavuje trimrem 4K7. Jako regulační tranzistor je použit darlington BD681 s velkým zesílením a tím je zaručen nízký vnitřní odpor stabilizátoru. Kondenzátor 100mikro na výstupu stabilizátoru slouží k vykrytí špiček při provozu SSB, kdy nemůže při rychlých změnách buzení reagovat regulační obvod. Kondenzátor tantal 1M je proti NF oscilacím stabilizátoru. Odpor 56/2W odlehčuje regulační tranzistor a měl by být tak velký, aby při plném vybuzení bylo na kolektoru regulačního T asi 5V.
Dioda KY710 slouží jako ochrana proti přepólování.
Obvody VF VOXu a PTT není třeba popisovat, myslím, že ani měření výstupní úrovně.
RLC obvod mezi bází a kolektorem zlepšuje NF stabilitu PA současně s feritovou perličkou na TL3. S těmito prvky je PA naprosto stabilní a pokud se přeci jenom objeví relaxační kmitání je třeba hledat závadu v napájení a stabilitě budiče.
Schéma zapojení celého PA
zde.

POUŽITÉ SOUČÁSTKY

Všechny součástky jsou v podstatě běžně dostupné. Kromě výkonového tranzistoru. Je možné použít KT930B, KT931A, KT970. Všechny mají zhruba stejné parametry, pouze 970ka by měla dávat větší výstupní výkon, samozřejmě při větším buzení.
Další hlavní součást jsou kapacitní trimry. Jako vstupní jsou použity naše "teslácké kostičky" o kapacitě 50pF WK 704 25. 60pF kondy nejsou vhodné pro špatné dielektrikum. Na výstupní trimry jsou při těchto výkonech kladeny vysoké nároky na přenos výkonu. Těmito kondenzátory tečou poměrně vysoké VF proudy a proto musí být použity kvalitní trimry, např. keramické s nízkým přechodovým odporem, nebo stikávací slídové. Sehnat vhodný typ je vždy problém a proto je jednodušší si kvalitní stiskávací kondenzátory vyrobit. Takovéto kondíky jsou kvalitní a bez přechodových odporů. Konstrukce kondenzátoru vyobrazena
zde. Detailní foto kondenzátoru na desce PA zde. Základ tvoří "kuprák" o tloušce 2-3mm s dvěmi dělícími carami. Jako stator je použit slabý fosforbronzový plech, natvarovaný podle obrázku a přiletovaný k prostřední plošce. Mezi elektrody kondíku se vloží slabá slída, která slouží jako dielektrikum. Je potřeba DÚSLEDNĚ ZKONTROLOVAT umístění slídy, aby nedošlo ke zkratu. Kapacita se nastavuje šroubkem M3x10, který je zašroubován do "kupráku", ve kterém je vyříznut závit. Pro lepší chod šroubku je vhodné kápnout na závit nějaký olej. Po naladěni je dobré šroubky zafiksovat barvou. Kapacita kondenzátoru by měla být asi 2 x 30pF.
Ostatní kondenzátory jsou keramické, z jakékoli vhodné hmoty. Ne supermit s označením N. Blokovací kondenzátory, ve schématu oznacené B jsou v rozsahu 470-4k7. Blokování u tlumivek TL3 a TL 2 je tzv. širokopásmové. Zde použijeme více kondíku různých hodnot, např. 100, 470, 2K2, 10K, a 100K. RLC obvod u výk. tranzistoru se skládá z R 2x82 L10záv/0,5drát/6průměr C 10K. Diody ve VF VOXu třeba GA201 a T KC239. Údaje cívek jsou ve schématu udané: počet závitů/průměr drátu/průměr cívky. TL3 je navinuta na miniaturním odporu asi 10K a má asi 15záv/0,15, a na vývodu je navlečen feritový NF toroid p 4mm. TL4 je stejná jako TL3. Jako vstupní a výstupní relé jsou použita vakuová Q-nka z vyřazených radiostanic VR, VXN atd.
Chladič je hliníkový hřebenový, o šíři 152mm a délka asi 250mm. Profil lze běžně (snad) koupit u firmy TRUHLÁŘ v Klapkově ulici v Praze. Tam lze koupit i Cu šínu, která pomáhá rozptýlit ztrátové teplo z tranzistoru hlavně při FM provozu. Všechny díry v plošném spoji i v šíne jsou optimalizovány přesně do mezer mezi žebra chladice. Lze samozřejmě použít jakýkoli vhodný chladič a upravit k tomu mechanickou konstrukcí. Spoje mezi chladičem a šínou natřeme silikonovou vazelínou. Samozřejmě i mezi tranzistorem a šínou.

PLOŠNÝ SPOJ

Plošný spoj je zhotoven z běžného kuprextitu tloušťky 1,5-2mm o rozměrech 200x105mm.
Motiv plošného spoje
zde. Motivy již vyleptaného ručně malovaného pl.spoje ze strany UP zde a DOWN zde. Přesný nákres s rozmístěním součástek podle kterých mužete odvodit průměr vrtaných děr zde. Spodní strana plošného spoje je ponechána celá a slouží jako zem. U otvorů, které nejsou spojené se zemí je folie odfrézována vrtákem o vetším průměru. Vetšina součástek je pájena z horní strany, kde jsou naletovány přímo na folii bez nutnosti vrtání děr. Díry jsou vrtány u vstupních C-trimru 2mm pro vložení dutých nýtu, které umožní jednodušší přiletování trimru. Stejne se postupuje i u děr pro obě relátka. Nýty se proletují z horní strany a součástky se letují ze spodu. Nýty jsou i u uzemňovacích bodů koaxu u vstupu, výstupu a koaxiální propojce přijímací cesty mezi relátky. Pro snadnější montáž je vhodné použít nýty i v místech, kde se připojuji přívody, nebo součástky, které se musí při oživování měnit a jsou připojeny k zemní folii.
Plošný spoj je vhodné po vyvrtání a proletování nýtu natřít kalafunovým lakem.
Potom opatrně odšroubovat TR a desku a zespodu desky přiletovat čtyři emitory. Potom mužeme definitívně namontovat TR na chladič a připevnit desku. Tímto postupem je zaručeno, že nepůsobí na vývody TR žádné pnutí od plošného spoje.
Nákres montáže-letování TR
zde.

KONSTRUKCE

Vzhledem k jednodeskové koncepci je celá sestava PA jednoduchá. Plošný spoj se umístí na distancní trubičky do výše asi 8mm nad chladič. Při letováni TR je potřeba dodržet tento postup. B a C ohnout nahoru a TR prišroubovat na chladič. Potom prišroubovat desku a přiletovat B.
K chladiči se připevní přední a zadní panel se spínači, meřáčkem a konektory a propojí se s deskou. Na desce nezapomeňte na dvě drátové propojky a jednu koaxiální. Provedení panelu závisí na použitém chladiči a požadavku konstruktéra. Celý PA je zespodu zakryt plechem ve tvaru U a opatřen nožickami
zde.a zde
Vnější vzhled PA je možné okouknout na několika dalších fotkách. Přední panel zde a Zadní panel zde. Celkové vnitřní provedení včetne VF propojek zde a zde.
Ještě Vám mohu nabídnout foto altenativního provedení PA od Jirky OK1JJX. Deska pl. spoje je totožná, pouze je použita zcela odlišná koncepce mech. provedení PA s použitím nuceného chlazení ventilátorkem místo klasického AL chladice. Ventilátorek je spínán z VF voxu s 2min. prodlevou vypnutí po odklíčování.
Pohled na odkrytovaný PA z bočního profilu
zde. Pohled na celou osazenou desku zde a zde. Vnejší vzhled zde.

NASTAVENÍ A OŽIVENÍ

Oživení by nemělo činit žádné problémy. Celý PA osadíme zkontrolovanými součástkami včetně výkonového tranzistoru, relé, všech propojek. Plošný spoj přišroubujeme na chladič a připojíme konektory na zadním panelu a spínače na předním. Muže se to udělat již načisto, protože už nebudeme muset desku oddělávat. Pouze tlumivku TL3 do báze výkonového tranzistoru nebudeme připojovat. Všechny kapacitní trimry nastavíme do poloviny a odporové na maximální hodnotu. Po kontrole osazení a propojení připojíme napájecí napětí přes ampérmetr. Proud by měl být asi do 50mA (stabil, LED). Zkontrolujeme napětí za stabilem, napětí na kolektoru výk. tranzistoru. Pokud je vše OK můžeme stejnosměrně zaklíčovat PA přivedením 12V na PTT. Mělo by sepnout pouze výstupní relé. Zkratováním výstupního konektoru se sepne i relé vstupní. Tím ověříme činnost ochrany proti nepřipojené anténě. Při sepnutém vstupním relé zkontrolujeme zdroj předpětí. Trimr v bázi reg. tranzistoru BD681 by měl regulovat předpětí báze asi od 0.6V - 0.85V na TL3. Nastavíme NEJMENŠÍ napětí a po rozpojení zkratu na výstupním konektoru by mělo odpadnout vstupní relé a napětí na výstupu stabilizátoru klesnout na nulu. Tím je stejnosměrné oživení hotové. Pokud je vše OK můžeme připojit TL3, na výstup PA umělou zátěž a wattmetr a na vstup budící tcvr přes PSV metr. Zaklíčujeme PA a nastavíme klidový proud trimrem 4K7. Ten by měl být asi 200 - 250mA Ic. Pokud budeme měřit proud celého PA musíme připočítat proud relátek , LED diod a proudu báze. To vychází asi na 2x70mA+2x20mA+50mA= 430-480mA. Klidně nastavíme 0,5A. Je lepší raději větší než menší. Přivedeme malé buzení, cca 100mW a vstupními trimry nastavíme nejlepší PSV vstupu a výstupními max výstupní výkon. Trimry se budou vzájemně ovlivňovat a tak střídavým laděním nastavíme nejlepší výkon a nejmenší PSV. Při 100mW by měl být Pout asi 1-1,5W. Zvětšíme buzení asi na 2W a provedeme stejné doladění. Výkon by měl být asi 20-25W a PSV do 1,5. Pokud nejde PSV snížit na hodnotu 1-1,5 tak zkusíme zmenšit kond. v bázi výk tranzistoru 2x120pF. Někdy vycházejí až 2x47pF. Po každé výměne "kondíku" je nutné PA znovu nastavit. Napájecí proud by měl být při buzení 2W asi 2 - 2,5 A. Jestliže to jde jako po másle a výkon je úměrný buzení a PSV je do 1,5, můžeme přidat na buzení při hlídání napájecího proudu asi do 4,5-5A. Výstupní výkon by měl být okolo 50-60W. Celý PA opět znovu OPATRNĚ doladíme na max Pout minimální Inap a minimální PSV na vstupu. Výsledné parametry by měly být : Unap 24V, Inap4,5A, Pout 50W, PSVin 1-1,2. Pokud není možné dosáhnout plného výkonu, zkuste zmenšit výstupní cívku 2/1,5/8 na jeden závit. U některých kusů tato změna pomohla.
Tím by bylo nastavení PA hotovo. Je možné vyzkoušet PA při menším Unap. Pout bude úměrně menší při 13,5V lze dosáhnout asi 20-25W.

ZÁVEREM

Pokusil jsem se nějak zdokumentovat moji konstrukci PA, která byla ověřena možná i v desítkách kusů a doufám, že pomůže případným zájemcum úspěšně realizovat stavbu PA. Koncové stupně se dlouhodobě používají v radioklubu OK1KLX/OK6DX v tvrdém závodním provozu,s různými výkon. tranzistory, bez nejmenších problémů. Pokud by jste přesto narazili na nějaký problém, můžete se o radu obrátit přímo na mě.

Přeji hodně úspěchů se stavbou PA.
Jirka OK1FUM

Kompletní dokumentace pro WORD (cca 1.9MB)

DOWNLOAD


autor : Jiří Čermák OK1FUM
e-mail -
fum@centrum.cz
PR - OK1FUM @OK0PRK.#BOH.CZE.EU


© OK1WCF 2002,


Děkuji Honzovi OK1FUL za poskytnutý prostor na www.nagano.cz